Březnovou turistiku jsme začínali ve slovenské Staré Myjavě. A pěkně zprudka. Hned na začátku jsme museli vystoupat po sjezdovce na hřeben. Náš autobus se nám z té výšky jevil jako dětská hračka. Potom jsme procházeli nejstarším pralesem na území naší vlasti, tvořeným hlavně bučinami. Chladivé březnové počasí nás přimělo vytáhnout i pláštěnky, ale déšť se jich brzy polekal a sluníčko nám dopřálo dokonce i „ještěrčit“ pod vrcholem Velkého Javorníku. Cestou vzhůru jsme se radovali ze záplav sněženek, které v lese vypadají ještě lépe než na zahrádce. A měli jsme i štěstí, protože když jsme se přiblížili k vrcholu, mraky se rozestoupily a nám se naskytly kouzelné výhledy do dálky. Nádherná louka cestou dolů lákala k válení sudů. A i tu ještěrku jsme objevili! Na zpáteční cestě jsme si ještě prohlédli chráněného mloka skvrnitého, čekal na nás na silnici. Na této jarní výpravě nás kromě sněženek pozdravily i fialovo růžové plicníky, kamením se prodíraly květy devětsilů a pod rašícími větvemi buků celé záhony medvědího česneku. I když cesta byla tentokrát dlouhá 17 km, zvládli jsme ji právě včas. Na závěr se spustil i prudký liják, ale nám nevadil, protože jsem již 2 minuty odpočívali v autobuse.

Další fotky najdete na: https://www.rajce.idnes.cz/lidap/album/turistika-16-3-2024-velka-javorina